Reforma stavebního práva prizmatem samospráv: územní plánování, stavební řízení a digitalizace / 26. března 2026 (09:00-16:00) / Praha

Detailní popis produktu

PROGRAM KONFERENCE

 Obsazení jednotlivých panelů bude doplňováno průběžně.

ZÁŠTITA NAD KONFERENCÍ

Konference se koná pod záštitou České komory autorizovaných architektů  a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

DĚJIŠTĚ KONFERENCE

Konference se uskuteční v prostorách KC City na Praze 4.

STÁNEK DIGITÁLNÍ A INFORMAČNÍ AGENTURY (DIA)

Pracovníci Digitální a informační agentury budou v průběhu konference připraveni pomoci účastníkům z řad představitelů obcí a měst pomoci se založením účtu v CAAIS a nastavením příslušných rolí. Podle sdělení DIA založení účtu a nastavení rolí netrvá ani 5 minut, mají-li s sebou starostové příhlašovací údaje do své bankovní identity nebo datové schránky úřadu. Budeme pochopitelně rádi, pokud této příležitosti využijete.

DALŠÍ INFORMACE

Pro účastníky konference je zajištěno celodenní občerstvení včetně bohatého oběda.
 

ROZHOVOR S PŘEDSEDOU SMS ČR PETREM HALADOU PO SETKÁNÍ S PREMIÉREM BABIŠEM (13. ÚNORA 2026)

Halada: Při přípravě stavební legislativy je dialog mezi vládou a dotčenými organizacemi nezbytný, páteční jednání představuje symbolickou první vlaštovku

Pane předsedo, jak páteční setkání s premiérem Babišem proběhlo? 

Začnu trochu zeširoka: reforma stavebního práva je pro SMS ČR zcela zásadní materií, územní plánování i stavební řízení představují témata, kterým se věnujeme dlouhodobě. Tím spíš nás nepříjemně překvapilo, že příslušná novela byla předložena, aniž by předkladatelé jakkoli zohlednili názor samospráv. Na schůzku s premiérem jsme proto vyrazili s velmi rozporuplnými pocity, její průběh ale dává naději, že bude přihlédnuto rovněž k našim věcným připomínkám. Premiér Babiš totiž v reakci na naše setkání inicioval společné jednání s ministryní pro místní rozvoj Zuzanou Mrázovou a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, na kterém zazní naše podněty.

Předpokládám, že významné místo ve vašich úvahách má i již dříve avizovaná březnová konference k reformě stavebního práva. Je to tak?

Samozřejmě, od této konference, na které vystoupí nejen představitelé samospráv, ale také zástupci dalších organizací, jejichž připomínky předkladatelé opomenuli promítnout, si slibujeme, že jejím výstupem budou podněty, které by dalším průběhu neměl zákonodárce pominout. Patří mezi ně mimochodem i závěry našich čtyř dotazníků, které zkoumají reálnou situaci v území. Jsme pevně přesvědčeni, že jak SMS ČR, tak Česká komora architektů, Asociace pro urbanismus a územní plánování, Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů, ale i další instituce mají k věci co říci a bylo by chybou, kdyby je vláda oslyšela. Byl bych rád, kdyby se páteční jednání stalo symbolickou první vlaštovkou, pokud jde o dialog mezi vládou a dotčenými organizacemi při přípravě tak významné legislativy, jakou stavební zákon představuje. Na setkáních s gesčními ministry a na odborné konferenci, kam samozřejmě zveme i zástupce předkladatelů, na toto jednání navážeme a s doporučeními, na nichž bude panovat shoda, pak bude pracovat snad i Poslanecká sněmovna.

Nepřilétá tato pomyslná vlaštovka poněkud pozdě?

Ano, to možná skutečně přilétá, ale z mého pohledu je lepší, přilétá-li nyní, než kdyby nepřiletěla vůbec. Ostatně pokud jde o legislativní proces, nacházíme se teprve ve výborové fázi, tudíž prostor pro zohlednění věcných připomínek tu při troše dobré vůle určitě existuje. Chci být optimistou, konstruktivní debaty s panem premiérem si cením a věřím, že v ní budeme jak s ním, tak s odpovědnými ministry pokračovat. Současně doufám, že v případě dalších relevantních legislativních i nelegislativních předloh bude stanovisko SMS ČR vyžadováno výrazně dříve. Bylo by to bezpochyby k všestrannému prospěchu, a v tomto směru jsme vládě také nabídli aktivní spolupráci.

REFORMA STAVEBNÍHO PRÁVA: SMS ČR CHYSTÁ ODBORNOU KONFERENCI (6. ÚNORA 2026)

Zásadní novela stavebního práva, která na konci ledna prošla v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou, se zástupci obcí a měst, ale ani dalších organizací nikdy nebyla prodiskutována. Předsednictvo SMS ČR se proto rozhodlo uspořádat 26. března v Praze odbornou konferenci, na níž bude předloha důkladně projednána za účasti představitelů dotčených organizací a předních expertů.

"Stavební zákon se bez přehánění dotýká všech obcí a měst. Jsme proto přesvědčeni o tom, že samosprávy, ale i další organizace by měly být slyšeny a jejich připomínky reflektovány v dalším legislativním procesu," vysvětluje předseda SMS ČR Petr Halada. "Zároveň chceme účastníkům konference nabídnout možnost seznámit se detailně s principy nové úpravy, která do stavebního práva přinese významné změny," dodává Halada.

"Konference, na které exkluzivně představíme výsledky našich čtyř dotazníků k reformě stavebního práva,  se bude členit do třech odborných bloků, které budou věnovány problematice územního plánování, stavebního řízení a digitalizace, vrcholem pak bude diskuze zástupců politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně," představuje program konference vedoucí legislativní analytička SMS ČR Jindra Tužilová.

SMS ČR, které sdružuje téměř 2 700 členských obcí a měst z celé České republiky, již dříve prostřednictvím čtyř dotazníků k reformě stavebního práva zahájilo sběr údajů z území, díky nimž bude k dispozici přehled o reální situaci a potřebách území v této oblasti. Všem respondentům patří poděkování.

Přihlásit se na konferenci, mezi jejímiž hosty budou vedle předsedy České komory architektů Jana Kasla a předsedy Asociace pro urbanismus a územní plánování Petra Durdíka také další osobnosti z teorie a praxe stavebního práva, je možné již nyní na webu SMS ČR Vzdělávání. Do konce února se uplatní účastnický poplatek ve zvýhodněné výši. 

ROZHOVOR S VEDOUCÍ LEGISLATIVY SMS ČR JINDROU TUŽILOVOU

Tužilová: Předkladatelé reformy stavebního práva nepochopili, že připomínkové řízení legislativní proces možná prodlužuje, ale také do něj vnáší žádoucí kvalitu

Jindro, SMS ČR tento týden zveřejnilo materiál pod názvem „Základní postoje SMS ČR k reformám stavebního zákona – ST 67“, který obsahuje celou řadu výtek. Pokud byste měla pojmenovat největší slabinu návrhu, v čem podle vás spočívá?

V tom, že návrh působí, jako by byl napsaný jen ve prospěch jedné skupiny subjektů. Přináší nespočet zajímavých změn, které jsou ovšem nedotažené, pocukrované veřejným zájmem nebo dobrem pro samosprávy, reformuje hned několik oblastí bez analytických podkladů nebo výpočtu dopadů a jako bonus přináší centralizaci stavebních úřadů, která není nutná. Při tom na mnoha změnách by se obecně obce s předkladatelem shodly, nebo minimálně potkaly na půl cesty, ale ta možnost návrh projednat tu nebyla, a tak lze očekávat cokoliv, což je velmi frustrující. Při tom nestabilita a nejistota je to, na co si stěžují jak investoři, tak i ti, kteří musí s věčně se měnícími zákony pracovat. To je kámen úrazu stavebních předpisů v ČR, jejich neustálá změna.

Který další nedostatek patří na pomyslnou bednu?

Zní to možná zvláštně, ale místo na bedně si zaslouží, říkejme tomu, „optimismus“ předkladatelů, co se dopadů těchto reforem týče. Například v případě  zájmu zaměstnanců stavebních úřadů přecházet do státního systému se vyslovila jen třetina PRO. Zaměstnanců se ale předkladatelé neptali, jak by mohli, nemají RIA ani finanční výpočty, a tak reformují stavební úřady na základě pocitu nebo toho, co jim kdo řekl. To, že budeme mít úřady bez úředníků a funkční digitalizace, je ale netrápí. A to samozřejmě není všechno, další optimistický postoj zastávají i v případě lhůt. Přesun stavebních úřadů by měl začít již nyní v červenci a od 1. ledna 2027 by měla být funkční státní stavební správa. Podobné je to u některých lhůt v návrhu, např. u fikce souhlasu u DTM. Není také jasné, zda stát zvládne státní úřady ufinancovat, ani kdo bude platit zaměstnancům odstupné, zda to budou obce jako zaměstnavatelé nebo stát. A je jen několik příkladů. Proto pomyslná medaile za „optimismus“.    

A třetí místo?

Já osobně velmi špatně vnímám potlačení ochrany veřejných zájmů jako je ochrana přírody a krajiny, kulturních památek, vodních toků nebo třeba zemědělského půdního fondu. To, že se rozhodneme tato dědictví chránit pro další generace je ve své podstatě celospolečenskou dohodou a vizí dané země a pokud by mělo dojít k oslabení ochrany těchto zájmů ve prospěch výstavby a rozvoje, tak i tato změna by měla být minimálně veřejně prodiskutována, a ne na sílu vložena do systému Poslanecké sněmovny ČR. Což je možná legální krok, ale o jeho legitimitě značně pochybuji.

Předpokládám, že část nedostatků vyplývá z koncepce, kterou navrhovatelé zvolili, část lze ale patrně připsat způsobu vzniku této předlohy. Je to tak?

Přesně tak. Roadshow paní ministryně při nejlepší vůli nemůže být náhradou připomínkového řízení, které legislativní proces možná sice prodlužuje, ale vnáší do něj také žádoucí kvalitu. Zde se obávám, že předkladatelé pracují s ne příliš pravdivými informacemi o legislativním procesu, byť jsou sami jeho součástí. Věřím, že kdyby k řádnému připomínkovému řízení došlo, řada výhrad a problémů by odpadla. Dost by se toho dopsalo, doladilo, vysvětlilo, případně našlo jiné mnohem funkčnější řešení deklarovaného záměru. Protože změnit stavební právo k lepšímu chceme všichni, ale zvoleným způsobem se to pravděpodobně nepodaří. Minimálně ne ku spokojenosti občanů, vlastníků pozemků, obcí, projektantů a možná nakonec nebudou spokojeni ani investoři a stát. Ale i já bych ráda byla optimistická, a proto věřím, že odborníci, kteří psali tento návrh pomůžou i s vládním pozměňovacím návrhem a upraví nedostatky, kterými návrh trpí.